Problém šátku

Česká republika má první dvě studentky, žačky střední zdravotnické školy v Ruské ulici v Praze, které musely ukončit studium, protože jim škola neumožnila nosit ve škole šátek (podrobnosti ZDE). Nejsem žádný přítel islámu a rozhodně mi nevadí, když mu u nás někdo přistřihuje křidélka. Problém ale je, že zde už se ocitáme daleko za hranicí toho, co je ve slušné a spravedlivé společnosti povoleno…

Neexistuje žádný smysluplný důvod, proč by muslimky nemohly na hodinách teoretické výuky nosit šátek. Není to problém hygienický (!) a rozhodně ani společenský (ženy na rozdíl od mužů nemusí v místnosti sundávat pokrývku hlavy a ještě před takovými sto lety by na leckteré venkovské škole u nás byl problém najít ve třídě byť i jen jedno jediné děvče bez šátku). A pokud jde o školní řád – ten si přece škola stanoví sama. A nedovoluje-li muslimkám jejich šátek nosit, pak je chyba asi v něm. Protože naopak existuje poměrně zásadní důvod proti takovémuto zákazu.

Hidžáb není jen nějaký snadno postradatelný symbol islámu či muslimky (ponechme stranou fakt, že požadavek militantních sekularistů na odstranění náboženských symbolů ze škol je sám o sobě naprosto neoprávněný – ať už jde o kříže na stěnách, křížky na krku žáků, hábit vyučujících řeholnic či šátky muslimek). Pro muslimku je to standard slušného oblékání. Pokud po ní chceme, aby jej ve škole sundala, žádáme po ní, aby souhlasila s tím, že se vzdá svých standardů slušnosti, že bude do školy chodit nedostatečně oděná. To je něco, na co škola nemá právo. Mimořádně podlý a odporný typ šikany a pošlapání lidské důstojnosti. Jednání naprosto nepřijatelné, ke kterému se žádný čestný člověk nemůže snížit.

A navíc je to hloupé a kontraproduktivní. Co získá společnost tím, že muslimka do školy nebude chodit? Bude to snad pro ni nějaký přínos? A i když se nechá přinutit k odložení hidžábu, myslíte, že to u ní povede k nárůstu lásky ke společnosti, která ji takto ponížila? Nebo to spíše jen posílí pnutí mezi ní a společností? Jak na to bude reagovat muslimská komunita? Logickým krokem je založení vlastní školy, která muslimky za nošení šátku šikanovat ani vyhazovat nebude. Pomůže to snad nějak integraci muslimů do společnosti?

Na závěr bych dodal ještě poznámku. My křesťané ve společnosti čím dál častěji narážíme na podobné problémy. U výhrady svědomí, u spousty dalších věcí. Ptejme se sami sebe: obstojíme v takovýchto situacích stejně jako ty muslimky? Protože jejich odhodlání nevzdat se  a bojovat o právo studovat i s hidžábem je opravdu obdivuhodné.

Vyšlo i na stránkách časopisu Duše a hvězdy...