Za vítěze prezidentských voleb v Rakousku byl nakonec prohlášen bývalý předseda zelených, Alexander Van der Bellen, se ziskem 50,3 % hlasů.
Z toho, že Norbert Hofer ze Svobodných již přes facebook poděkoval svým voličům a nepřímo uznal porážku, lze vyvozovat, že výsledek spíše nebude zpochybňovat.
Ač by samozřejmě mohl, vzhledem k mimořádné těsnosti výsledku a k tomu, že ho o prezidentské křeslo připravil až „dramatický finiš“ Van der Bellena v korespondenčních hlasech, jejichž zabezpečení proti manipulaci lze považovat za poněkud diskutabilní…
Výsledek je samozřejmě špatnou zprávou pro Rakousko i celou Evropu. Za sebe mohu jen vyjádřit lítost a naději, že na Rakušany i zbytek Evropy volba toho zeleného magora nedopadne zas až tak příliš tvrdě. Van der Bellen je každopádně prezident s velmi diskutabilním mandátem – nejenže vyhrál velice těsně, ale dokonce lze říci, že jasná většina (!) jeho voličů jej volila jen proto, aby nevyhrál Hofer.
Myslím ale, že pokud Bellen s ohledem na svůj pofidérní mandát někam nezaleze a nebude hrát mrtvého brouka (čemuž ovšem moc nevěřím), tak zejména lidovečtí voliči rychle pochopí, jak strašnou chybu udělali. Tedy ty necelé dvě třetiny z nich, co ji udělali. U drtivé většiny rakouských katolických biskupů, kteří k tomuto tragickému výsledku přispěli (s čestnou výjimkou biskupa Launa, který jakožto jediný z nich připomněl věřícím Bellenovy zvrácené postoje a z nich plynoucí totální nevolitelnost), samozřejmě žádnou reflexi neočekávám, ať už se bude dít cokoliv.
Nu, co se dá dělat, blázni stále mají v Rakousku většinu, byť mimořádně těsnou. Uvidíme, co s ní teď udělají a jak dlouho jim vydrží…
Článek vyšel a může být diskutován i na stránkách časopisu Duše a hvězdy.
