Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Philip F. Lawler: Ztracení

11. 08. 2016 1:29:23
„Věřící katolíci by nikdy nepřipustili, aby povrchní obavy z veřejného mínění převážily nad nepochybně jasným morálním imperativem. Přesto právě k tomu se mnozí američtí biskupové uchýlili.“ (str. 34)

Mezi tisíci letos vydanými tituly by katolíkům rozhodně nemělo zapadnout české vydání knihy Philipa F. Lawlera Ztracení – Kolaps katolické kultury, které v překladu Lucie Cekotové vydala katolická nakladatelství Hesperion a Kartuziánské nakladatelství. Autor – špičkový katolický novinář – se v knize věnuje sexuálním a zneužívacím skandálům, které otřásly bostonskou arcidiecézí a posléze i celou americkou částí Katolické církve, a (velmi kriticky) hodnotí i snahy americké hierarchie o následné zhodnocení a řešení krize.

Na rozdíl od mnoha Církvi nepřátelských autorů se snaží celé toto neblahé a katastrofální selhání uchopit a pochopit z katolického pohledu a zasadit do dějin a logiky vývoje bostonské arcidiecéze, americké církve a církve bojující jako celku. Vidí je jako ne samostatnou událost, ale obzvlášť odpudivou součást krize a úpadku, která po druhém vatikánském koncilu zachvátila církev bojující, jako logický důsledek vývoje správy bostonské arcidiecéze a jejího nevyhovujícího způsobu pastorace laiků i formace a hodnocení kněží, dlouhodobé nezodpovědnosti a alibismu amerických biskupů, jakož i stavu upadající bostonské katolické komunity.

Aby autor patřičně zasadil skandál do celkového obrazu a osvětlil jeho příčiny, předkládá čtenáři obsáhlý přehled dějin bostonské arcidiecéze a podrobně představuje její biskupy a arcibiskupy. Toto seznámení čtenáře s reáliemi je natolik rozsáhlé, že tvoří většinu knihy, a je minimálně stejně zajímavé jako následující část, která se skandály a jejich alibistickým (ne)řešením ze strany zodpovědných biskupů, zejména pak kardinála Lawa, přímo zaobírá. Lawler se též krátce zabývá i historií boje celé Církve s podobnými skandály a porovnává přístup selhavších amerických biskupů s nekompromisním přístupem čtvrtého lateránského koncilu a sv. Pia V.

Autor poukazuje na to, že pedofilní a zneužívací skandály a jejich ještě skandálnější krytí jsou logickým důsledkem krize víry a života katolického společenství, vyvolané pochybnými metodami pastorace i správy arcidiecéze a posílené pokoncilním zmatením. Připomíná dávné skandály a selhání bostonských (arci)biskupů, byť třebas někdy jiného typu a v jiných oblastech, které pomáhaly ustavit metodu alibismu, přehlížení a bagatelizace zásadních problémů, metodu nechat vše vyhnít a skandály zamést pod koberec, jakožto metodu standardní a běžně využívanou. Poukazuje na prohlubující se kapitulaci katolíků a jejich hierarchů před nekatolickým a nepřátelským světem ve státě Masasachusetts, na jejich rezignaci, pokud jde o obhajobu a udržování katolických hodnot, a stále větší soustředění se na mediální obraz, který se pro ně stal důležitější než realita i poslání Církve. Krásně to v předmluvě k českému vydání zcela v duchu knihy shrnuje R.D. Štěpán Smolen: „Bostonští arcibiskupové – a nejen tamní – byli ochotni výměnou za prestiž potlačit téměř každou součást katolické identity. Náročné pravdy hlásali plaše, úpadek disciplíny přehlíželi, liturgické přešlapy tolerovali. Výsledkem je kolaps, jehož drama bude vylíčeno na následujících stránkách.“

Nejsem si úplně jistý, zda souhlasím s ultrapříkrostí autora knihy, který dle mého soudu možná až příliš odvážně hodnotí, co biskupové věděli a čemu věřili. Možná ne všichni byli tak špatní, jak je vidí. Možná ne vše bylo tak jednoznačné. S čím ale rozhodně souhlasím, je jak jeho rozbor základních příčin této strašné krize, tak i kritika pokrytectví a nespravedlnosti, která protkala reakci biskupů na celý skandál a (mimo jiné) zavedla nespravedlivou, nerozumnou (a patrně i nepříliš účinnou) politiku „nulové tolerance“ vůči podezřelým kněžím (podotýkám, že podezřelým, ne obžalovaným nebo dokonce odsouzeným), která se stejně tak úplně nedodržuje, aniž by si biskupové byť jen připustili zásadní pochybení sebe samých (jistě ne všech, ale rozhodně mnoha ze svých řad).

Lawler přitom neváhá uvádět konkrétní šokující příklady tohoto pokrytectví a nespravedlnosti. Některé jsou světově proslulé, jako je lavírování hanebně selhavšího kardinála Lawa (kterému po jeho vynucené rezignaci na post bostonského arcibiskupa papež Jan Pavel II. zajistil luxusní důchod v Římě, když jej jmenoval arciknězem patriarchální baziliky Santa Maria Maggiore). Jiné jsou dosud známé spíše lokálně – jako případ kalifornského biskupa Toda Browna, který v reakci na skandál nechal vyvěsit na dveře své katedrály seznam všech kněží své diecéze, kteří byli kdy někým obviněni ze sexuálního obtěžování (včetně těch, kteří byli od těchto obvinění spolehlivě očištěni), přičemž však své vlastní jméno, které na takový seznam také patřilo, uvést „zapomněl“ (Lawler k tomu dodává, že to obvinění sice bylo ojedinělé a nevěrohodné, ovšem to platilo o mnohých dalších, na seznamu uvedených).

Stručné shrnutí na závěr – jde o knihu kvalitní, poučnou a inspirující, pročež ji vřele doporučuji. Ne každý katolík musí s Lawlerem ve všem souhlasit, ale každopádně se vyplatí si jeho knihu přečíst a zamyslet se nad jeho informacemi a argumenty.

Ukázku z knihy můžete nalézt na Postoji, viz příspěvek Sexuálne škandály: kde urobili chybu biskupi USA

Tento příspěvek vyšel a může být diskutován i na stránkách časopisu Duše a hvězdy.

Autor: Ignác Pospíšil | čtvrtek 11.8.2016 1:29 | karma článku: 16.11 | přečteno: 307x

Další články blogera

Ignác Pospíšil

Lidovecké vystřízlivění

Tak je ten lidovecký rauš za námi. Po čtvrt roce nepochopitelného stavu blízkého těžké opilosti lidovci vystřízlivěli a vzpomněli si, jak se počítá do deseti. A koalici se STAN hodili do stoupy...

20.7.2017 v 7:10 | Karma článku: 22.93 | Přečteno: 1017 | Diskuse

Ignác Pospíšil

Jak migrační krize pomáhá české ekonomice

Ve světle absurdních žvástů o tom, že migrační krize přinesla do Německa hospodářský růst, je zajímavé vědět, že naproti tomu zcela reálně podpořila českou ekonomiku...

31.12.2016 v 8:47 | Karma článku: 35.62 | Přečteno: 1306 | Diskuse

Ignác Pospíšil

Lidovecká kouřová clona

Lidovci se dnes plnou vahou vložili do (koneckonců jejich ministrem vyvolaného) skandálu okolo (ne)ocenění pana Bradyho. Celá ta kouřová clona by byla k smíchu, kdyby to nebylo k pláči...

25.10.2016 v 20:51 | Karma článku: 39.66 | Přečteno: 2106 | Diskuse

Ignác Pospíšil

Berlín: Velký neúspěch velké koalice

Včerejší volby do Poslanecké sněmovny Berlína, která kombinuje pozici nejvyššího městského zastupitelstva a zemského parlamentu, skončily velkým neúspěchem velké koalice SPD a CDU...

19.9.2016 v 10:29 | Karma článku: 21.91 | Přečteno: 667 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Bylo soužití Židů a Arabů vždy tak problematické?

Strašné události, ke kterým došlo v posledních dnech v Izraeli , vedou každého slušného člověka, kterému se hnusí násilí, k zamyšlení: Vždycky se muslimové s židy takhle nenáviděli?

25.7.2017 v 8:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jana Slaninová

Nepřirozené věci: rodičovská práva gayů

Koutkem oka mi zaškubaly diskuze o tom, co je v přírodě a mezi lidmi přirozené či nikoli. Co vlastně my, zplozenci civilizace, víme o přirozenosti?

25.7.2017 v 8:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Gen. Poslední...a výborný

Gen je jako otisk v kůži navěky, těžko jizvu zamaskujeme. Využijeme-li možnost, i to se trochu dá. Jsou však otisky, které jsou požehnáním a jizva ozdobou. Gen je daný. Anebo vytvořený. Třeba Fero Fenič i Břetislav Rychlík to umí

25.7.2017 v 1:04 | Karma článku: 9.66 | Přečteno: 350 | Diskuse

Ladislav Jílek

Šarbel Machlúf

Většině lidí to jméno asi nic neříká. Je to poustevník, který žil v 19. Století v Libanonu. Je uctíván jako světec a dnes je jeho svátek.

24.7.2017 v 21:30 | Karma článku: 8.45 | Přečteno: 155 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Když kluci choděj s klukama a chtěj dítě….

No, když jsem si dneska přečetla titulek, že Ústavní soud dal rodičovská práva gayům, nevylítla jsem vzteky ze židle, protože by mi to bylo stejně houby platný. Jen jsem se přesvědčila v tom,

24.7.2017 v 20:20 | Karma článku: 35.07 | Přečteno: 1250 | Diskuse
Počet článků 260 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1557
Katolík, novinář a komentátor. Vydavatel a šéfredaktor časopisu Duše a hvězdy.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.