Včerejší volby do Poslanecké sněmovny Berlína, která kombinuje pozici nejvyššího městského zastupitelstva a zemského parlamentu, skončily velkým neúspěchem velké koalice SPD a CDU...
Obě strany sice skončily stejně jako v roce 2011 první a druhá, ovšem utrpěly obrovské ztráty v procentuálním zisku i křeslech a ztratily tak ve Sněmovně většinu. Pátá AfD si naopak může pískat - navzdory upozaďování imigrační politiky na úkor místních témat získala ve sluníčkářském Berlíně na první pokus slušných 14,2 %, jen o 3,4 % méně než druhá CDU. Významný je i fakt, že citelně ztratili i čtvrtí (loni třetí) zelení, kteří jsou ještě většími vítači než CDU a SPD a kteří nebyli v berlínské vládě.
Na druhé straně je třeba přiznat, že ani tuto porážku Angely Merkelové není možné přeceňovat. Vítačské strany (CDU, SPD i zelení) mají dohromady v Berlíně stále pohodlnou většinu, přičemž na celostátní úrovni si CDU a SPD podle průzkumů pořád ještě spolehlivě vystačí samy. Navíc lokální vlivy berlínské politiky silně deformují výpověď těchto voleb, pokud jde o oblibu Merkelové a její politiky...
Přesto však tu je jistá naděje. Kontinuální oslabování strany nutně musí znervóznit CDU a rozklížit její trvalou superkoalici s CSU, která má na imigraci zásadně jiný názor. Nejde přitom jen o oslabení pozice Merkelové a sílící tlak na ni - posílí to hlasy, že by CSU mohla přehodnotit celou svou dohodu s CDU o rozdělení sfér vlivu, která praví, že CSU kandiduje v Bavorsku a CDU ve zbytku Německa. Tyto časy by byly z hlediska CSU pro takový krok ideální, protože by díky odporu vůči imigrační politice Merkelové byla alternativou pro mnoho voličů CDU, u nichž AfD nemá šanci, což by jí uchycení se velmi usnadnilo. Na druhé straně - pokud by CSU skutečně rozšířila své působení na celé Německo, CDU by šla do Bavorska a CSU by tam pak patrně přestala hladce získávat absolutní většinu, což je dost nepříjemná vyhlídka.
K tématu viz Volby do Poslanecké sněmovny Berlína 2016
