Biskup na Vysočině?

Skupina osobností z Vysočiny přišla s ideou, že by mělo být v Jihlavě zřízené biskupství pro Vysočinu. Je to nápad již starší a nutno říci, že prapodivný. Koneckonců argumentace autorů návrhu je rovněž poněkud rozháraná. Ten základní argument, totiž že Vysočina je určitý funkční celek a jeden z nejkatoličtějších regionů, pročež by si zasloužila vlastního biskupa, namísto dosavadního rozporcování mezi tři diecéze, sice na první pohled zní logicky, nicméně…

Vysočina je možná region s velkým počtem katolíků, nicméně též poměrně malým počtem obyvatel. Uvážíme-li navíc, že v této zemi neexistuje diecéze, která by zahrnovala jen jeden jediný kraj, vyniknou slabiny onoho základního argumentu. A krom toho: uvážíme-li velikost ČR a počet českých katolíků, opravdu si nemyslím, že je zde nedostatek biskupství.

Další věcí je, že zřízení diecéze Vysočina by znamenalo naprosto zásadní zásah do nejvyššího církevního územního členění naší země. Katolická církev zde vytyčuje dvě provincie, jejichž hranice v zásadě respektují historické hranice českých zemí (Česká provincie zahrnuje Čechy, Moravská Moravu a České Slezsko). Diecéze Jihlava/Vysočina by ale byla napůl v Čechách a napůl na Moravě.

Dotyční navrhovatelé si možná i uvědomují nerealističnost svého nápadu a tak mluví o tom, že není nutná diecéze, úplně by stačilo, kdyby v Jihlavě působil “biskup pro Vysočinu”. Zde ale opět narážíme na tentýž problém. Ač to není zas úplně časté, stává se, aby v rámci diecéze existoval biskup, kterému je svěřena pastorace určitých skupin obyvatel či určité části diecéze. Nicméně jak jsme si už řekli, Vysočina je rozdělena mezi dvě provincie a tři diecéze. Pomocný biskup spravující relativně samostatně části území tří diecézí by byl patrně světový unikát.

Článek vyšel též na stránkách časopisu Duše a hvězdy, kde se pod ním vyvinula zajímavá diskuse s některými dalšími argumenty proti návrhu, z nichž nejzávažnější je poukaz na umělost regionu Vysočina.