Jak se chovat v kostele (4): Prostory v kostele

16. 12. 2014 21:55:32
Než se dostaneme k postojům při Mši svaté, probereme si některé zvláštní prostory v kostele a naše chování k nim a v nich. Nejdříve ale malé varování: některé „moderní“ (pře)stavby kostelů rozbíjejí uspořádání chrámového prostoru natolik, že níže zmíněné členění kostela ztrácí smysl.

Nehodlám se jimi ale zabývat: těmto pseudokatolickým kostelům se zásadně vyhýbám, neboť jsou jeden vedle druhého nevkusné a duchovně mrtvé. Totéž radím i čtenářům. Pokud ale někdy takový kostel přesto navštívíte, snažte se v daném prostoru chovat předepsaným způsobem a v případě, že nejste schopni rozpoznat nikde v prostoru svatostánek, tak se po pokřižování ve vstupu alespoň slušně ukloňte směrem ke kříži, který se naštěstí ještě stále v kněžišti u všech kostelů nachází.“

1. Kněžiště

Jde o prostor v čele chrámové lodi, kde se v tradičně komponovaném kostele nachází oltář se svatostánkem. Jedná se o nejposvátnější část kostela, kde dochází k Proměňování a kde se přechovává proměněné Tělo Kristovo. Především v zachovalých starších chrámech je kněžiště vyvýšeno a odděleno od zbytku kostela tzv. mřížkou, u níž se dříve podávalo (a při tridentské mši i moderních tradičněji pojatých bohoslužbách stále podává) svaté přijímání.

Vstupovat do prostoru kněžiště (typicky za mřížku) mohou jen ti, co tam mají nutně co dělat (typicky kněží, ministranti a kostelníci). Lokálně se lze dodnes setkat s dodržováním tradičních zvyků, že do kněžiště nevstupují ženy a že kněží a ministranti vstupující do kněžiště musí mít patřičný liturgický oděv.

Na druhé straně existují i kostely, kde se chodí do sakristie jen přes kněžiště. Pokud do ní potřebujeme zajít, důstojně jím projdeme, aniž bychom do něj vstupovali hlouběji, než je nutné.

2. Chórové lavice

V klášterních kostelích se lze setkat s chórovými lavicemi pro mnichy, které jsou někdy umístěné v přední části kněžiště, někdy ale dokonce ještě před kněžištěm a mřížkou.

Ať už stojí kdekoliv, nejsou určeny pro veřejnost a ta do nich nemá co vstupovat, pokud k tomu není přímo vyzvána zodpovědným správcem kostela, což se stává jenom výjimečně (např. když je vážený host pozván představeným kláštera, aby se účastnil chórových modliteb mnichů).

3. Kazatelna

Jak vypadá kazatelna, asi víte. Patrně znáte i její účel – zařídit aby byl kněz při kázání vidět a slyšet. Dnes může v kostele snadno chybět a i pokud nechybí, často se neužívá, protože většina kněží dnes považuje za moderní kázat od ambonu či ze stupňů oltáře. Veřejnost pochopitelně nemá na kazatelně co dělat – ani o Mši svaté, ani mimo ni – a to ani tehdy, když je umístěna v prostoru s lavicemi pro veřejnost...

4. Zpovědnice

Zpravidla je to dřevěná budka po stranách kostela, která slouží k vykonávání Svaté zpovědi. V některých moderních či modernizovaných kostelech může být nahrazena tzv. zpovědní místností, případně v nich může existovat obé.

Pokud je ve zpovědnici či zpovědní místnosti kněz a někoho zpovídá, máte povinnost držet se dál, abyste zpověď neslyšeli. I pokud se sami chcete zpovídat, čekáte opodál tak, abyste neposlouchali a ani nebudili dojem, že posloucháte.

Pokud i tak jako náhodný či neopatrný kolemjdoucí vyslechnete část zpovědi, pamatujte si, že cokoliv je řečeno ve zpovědi, podléhá zpovědnímu tajemství. Informaci, kterou takto získáte, nesmíte dál šířit ani sám k ničemu použít. Pokud jste katolíci, připomínám, že úmyslným vyzrazením či zneužitím zpovědního tajemství se sami automaticky exkomunikujete z církve.

Zpověď si nikdy nenahráváme a nenatáčíme, vlastní ani cizí. Platí i pro turisty a „investigativní žurnalisty“. Samozřejmě ani nenatáčíme se zvukem poblíž zpovědnice, kde se zpovídá.

5. Sakristie

Sakristie je prostor, kde se kněz, ministranti a kostelníci připravují na obřady a skladují rozličné liturgické oděvy a pomůcky. Často se tam rovněž vyřizují některé administrativní záležitosti, jako prosby věřících o odsloužení mše na nějaký úmysl, domlouvání svatby či pohřbu, etc. Obvykle má charakter místnosti přilepené ke kostelu, která je propojena s chrámovou lodí poblíž nebo uvnitř kněžiště a zpravidla mívá i vchod z venku.

Lidé by do sakristie neměli vstupovat zbytečně, pokud tam nemají co na práci. Ani v sakristii se nejí, nepije, nekouří a zbytečně nemluví. Naprosto není vhodné využívat sakristii jako jídelnu, noclehárnu, společenskou místnost a podobně.

V případě velkých multifunkčních prostor, které kombinují funkci sakristie a společenské místnosti, by měl být prostor vhodně rozdělen na část pro přípravu kněze a přechovávání liturgických rouch a propriet, kde se chováme podle výše zmíněných pravidel, a zbytek místnosti, kde je možno být uvolněnější, ovšem stále je třeba pamatovat na to, že nesmíme rušit modlitby druhých, obřady ani přípravu na ně.

V některých malých starých kostelích sakristie zcela chybí a nahrazuje ji malý prostor k převlékání za oltářem. Tam veřejnost nemá co dělat, pokud potřebujete s knězem něco probrat, je nejlepší tak činit před kostelem.

6. Kůr

Kůr je vyvýšený prostor (jakýsi balkón), který je zpravidla umístěn nad vstupem do kostela a je primárně určen pro varhany, varhaníka, zpěváky a případné další členy hudebního doprovodu obřadů a jejich nástroje.

Člověk, který nemá funkci související s ozvučením obřadů, zpravidla nemá důvod na kůr chodit a chodit by tam normálně neměl. Což samozřejmě vadí především turistům a milovníkům hudby, protože z typicky umístěného kůru bývá skvělý výhled a jsou tam varhany.

I tak ale platí, že na kůr by měl turista vstupovat jen v případě prohlídky s legitimním průvodcem. Je naprosto nevhodné a nepřijatelné cpát se na kůr v době bohoslužby a rušit zpěváky a hudebníky. Stejně je nepřijatelné si tam bez povolení zodpovědné osoby zkoušet hrát na varhany.

V některých farnostech se sice ujal lokální zvyk, že na kůru mohou býti během Mše i lidé, co se nepodílejí na hudební produkci, nicméně zpravidla se jedná o konkrétní zasloužilé osoby (typicky bývalé či příležitostné zpěváky), mezi které náhodný návštěvník kostela rozhodně nepatří...

Příspěvek vyšel v ilustrované podobě a je diskutován i na stránkách časopisu Duše a hvězdy.

Autor: Ignác Pospíšil | úterý 16.12.2014 21:55 | karma článku: 15.81 | přečteno: 1325x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 14.56 | Přečteno: 274 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.52 | Přečteno: 475 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.19 | Přečteno: 114 | Diskuse

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...