Jak již asi všichni čtenáři vědí, Turecko sestřelilo ruský bitevník při údajném porušení turecké hranice. Osádka se sice katapultovala, ale byla vzápětí povražděna „umírněnými“ turkmenskými povstalci...
... podporovanými Tureckem a USA, kteří svůj čin řádně oslavili s řevem Alláh Akbar! Rusko ovšem narušení hranice popírá a tvrdí, že letoun se nad tureckým územím vůbec neobjevil.
Skutečnost je taková, že zatím zveřejněné turecké materiály (které ovšem mohly být Turky upraveny) sice ukazují narušení hranice, ovšem jen velmi lehké (několikasekundový přelet nad hraničním výběžkem), přičemž letoun byl s největší pravděpodobností sestřelen už nad syrským územím (už protože je technicky nemožné, aby ho pozemní baterie stihla sestřelit ještě nad Tureckem – pokud tedy nepálila už dlouho před tím, než tam Rusové vletěli). Nehledě k tomu, že turecké letouny asi rovněž narušily hranice, když během akce pronikly nad Sýrii, kde (na rozdíl od ruských letadel, které mají svolení Sýrie) nemají co dělat… Takže ať už to bylo jakkoliv, Turecko nepochybně samo hrubě porušilo mezinárodní právo a jeho jednání lze s naprostým klidem označit za nelegitimní válečný akt.
Je to překvapení jen napůl: Turecko udělalo to, po čem dlouho intenzívně touží. Turecko nemá zájem na porážce Islámského státu. Dlouhodobě jej (navzdory občasnému formálnímu shození bomby) podporuje, když mu poskytuje logistické zázemí, když umožňuje přesun jednotek a zásob IS přes turecké území, léčí bojovníky IS ve svých nemocnicích etc. A samozřejmě nelze zapomenout na systematické bombardování Kurdů tureckými letadly, které ovšem díky ruskému angažmá silně uvadlo. Stejně jako výnosný turecko-ISský obchod. To zamrzí…
Někdo povrchně informovaný může poukázat na to, že IS přece nedávno uspořádal v Turecku velký teroristický útok, takže Turecko nemůže IS podporovat a musí se s ním prát. Tak tomu ale v žádném případě není. Ten velký útok totiž IS uspořádal proti kurdské demonstraci. Turecká islamisticko-nacionalistická vláda jej sice odsoudila a zahájila ono formální bombardování (se směnným kurzem za každou bombu hozenou na území IS hodíme deset jiných na pozice Kurdů), ovšem není pochyb o tom, že nejeden ministr to zvěrstvo soukromě oslavil. Vlastně to nejspíš udělala drtivá většina tureckých ministrů. Možná dokonce všichni.
Otázka je, co s tím teď Rusko udělá. Těžko Turecko přímo napadne, protože by se na ně vrhlo NATO. Pravděpodobnější jsou nějaké sankce, sestřelení tureckého letadla (či letadel), až zase poletí bombardovat Kurdy, či původně neplánovaná dodávka několika moderních protiletadlových kompletů Kurdům. Pokud jde o turkmenské povstalce, ty jejich oslavné nálady nepochybně brzy přejdou.
Přeji Rusům, aby dokázali najít nějaký rozumný způsob, jak Turky vykrákat za uši a zredukovat jejich útoky na Kurdy a podporu Islámskému státu. Pokud jde o NATO, bylo by hezké, kdyby našlo dost rozumu, aby Turky konečně vyloučilo, ale pochybuji, že to někoho z jeho představitelů byť i jen napadne.
Aktualizace:
Nakonec se ukázalo, že jeden z členů osádky letadla nakonec přežil a byl zachráněn syrskou armádou.
Článek vyšel a může být diskutován ina stránkách časopisu Duše a hvězdy.
