Jsou nyní zabíjeni, brutálně vražděni bezbranní nevinní; jsou utlačováni i lidé jiné rasy, jiného původu… Stojíme tváří v tvář neslýchanému vražednému šílenství národa! (biskup Galen, srpen 1941)
Před 70 lety zemřel bl. Clemens August kardinál hrabě von Galen (1878-1946), biskup Münsteru, kterému jeho ostrá vystoupení proti nacistickému režimu vynesla přezdívky „Lev z Münsteru“ či „Vestfálský lev“.
Jeho kázání proti nacistickým euthanasijním programům vyvolala v Německu takové pozdvižení, že je Hitler radikálně omezil a před veřejností předstíral jejich ukončení (byť je v omezené míře, zejména v zahraničí, prováděl dál).
V roce 1941, kdy vystoupil proti Akci T4, žádali někteří nacističtí pohlaváři v čele s Göringem jeho okamžitou likvidaci, ale Hitler se rozhodl ji odložit, protože se společně s Goebbelsem shodl na tom, že by nacisté takovým zákrokem nenapravitelně poškodili svoji reputaci doma i mimo Německo, pro což ještě nebyla vhodná doba. Nechal ale uvěznit či povraždit stovky Galenových spolupracovníků a šiřitelů jeho kázání. Západní Spojenci vytiskli přepisy některých jeho kázání na letáky a svrhávali je na Německo.
Dlužno říci, že okouzlení z Galena u Spojenců dlouho nepřežilo „osobní konfrontaci“ – rychle se dostal do konfliktu se spojeneckou okupační správou pro ráznou kritiku zločinů páchaných na Němcích okupačními jednotkami a jejich neřešení okupačními orgány. Záhy proto musely být přepisy jeho kázání opět distribuovány tajně.
Když jej ct. Pius XII. jmenoval kardinálem, měl problém se dostat na konzistoř – okupační orgány mu zakázaly použít letadlo a i jinak se mu snažily cestu co nejvíce znepříjemnit. Zemřel krátce po návratu z konzistoře v důsledku zanedbané apendicitidy.
Příspěvek vyšel a může být diskutován i na stránkách časopisu Duše a hvězdy.
