Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přežijí lidovci kauzu „Čapí hnízdo“?

30. 03. 2016 11:13:01
Česká politika je paradoxní. Člověk by řekl, že když na špičkového politika praskne dotační podvod, tak mu to uškodí, tak ho to pohřbí. Případ Babišova „Čapího hnízda“ však ústí do úplně jiného výsledku...

... do totální destrukce zbylého kreditu jeho koaličního partnera, který s Babišovými čachry nemá vůbec nic společného, leč přesto právě on nyní čelí hrozbě naprostého (sebe)zničení a definitivnímu pohřbení...

Nu, buďme spravedliví – může si za to sám... Kauza „Čapí hnízdo“ by KDU-ČSL sama o sobě nikterak neublížila. Tím skutečným a potenciálně smrtícím problémem se stala až díky gradující bezcharakternosti, chamtivosti a zbabělosti této strany (či respektive jejího vedení), kteréžto nedostatky znemožňují lidovcům správně reagovat a kompromitují je tak, že nemohou před voliči obstát...

Ať už vyšetřování dopadne jakkoliv, ať už zákony hlásají cokoliv, z morálního hlediska je věc jasná. Náš ministr financí je lump, podvodník, zloděj a lhář, který se za pomoci účelových (a evidentně jen formálních) přesunů vlastnictví napakoval na dotacích na „Čapí hnízdo“. To uznal i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek (vizte např. ZDE), který tím ale nevědomky odstartoval další kolo sebedestrukce své strany...

Pokud se totiž ukazuje, že ministr financí a vicepremiér je (minimálně v morální rovině) podvodník čachrující s dotacemi, není to otázka jen pro něj osobně – zda se sám uráčí odstoupit, ale i otázka pro jeho koaliční partnery, zda chtějí zůstat ve vládě s takovým darebákem. A je samozřejmě jasné, že pokud si tu otázku koaliční partneři položí a odpovědí „ano“, berou na sebe i špínu a škody svého partnera. Těžko říci, zda si to pan předseda Bělobrádek dostatečně uvědomil, každopádně ale asi nečekal Babišovu reakci.

Nikdo nemá rád, když je (byť i jen nepřímo) označen za zloděje a podvodníka. A obzvláště hákliví jsou na to právě zloději a podvodníci. Pan Babiš není výjimkou. Nestačilo mu, že jeho koaliční partner přivírá nad jeho eskapádou oči. I rozhodl se proto, že to Bělobrádkovi a jeho straně nedaruje. A příležitost se naskytla okamžitě: Babiš obratem prohlásil, že podpoří návrh na zdanění náhradové části církevních restitucí, který se svojí typickou nestoudností podali komunisté.

Pomiňme fakt, že podporuje návrh zlodějů, aby byla „zdaněna“ již tak osekaná náhrada škody jejich obětem (která už z podstaty věci nemůže být počítána jako příjem), zapomeňme na to, že si s Bělobrádkem vyřizuje účty přes nezúčastněného třetího, ponechme stranou fakt, že Babiš zásadně porušuje koaliční smlouvu i smlouvy mezi státem a „církvemi“ – u evidentně bezcharakterního člověka, usvědčeného čachráře s dotacemi a lháře takové jednání nikterak nepřekvapí – je to nutná daň za to, že se s ním spojíte a dohodnete. Zaměřme se na podstatné – na reakci KDU-ČSL...

KDU-ČSL má to (pohříchu dost formální) „K“ v názvu. A jádro jejích voličů stále tvoří křesťané, resp. ještě přesněji katolíci. Ani ona, ani její voliči nemohou s novým okrádáním „církví“ souhlasit. A strana s ním taky nesouhlasí, ne že ne... Jenže prostý slušný člověk samozřejmě automaticky dodá i to, že se s takovým člověkem lidovci nemůžou ani paktovat ve vládě. A tady je ten problém. KDU-ČSL (či alespoň její vedení) si zjevně myslí, že s takovým člověkem ve vládě sedět může, že ho svými hlasy může držet na místě ministra financí a vicepremiéra (vizte ZDE).

Přeskočme všechny ty mlžící pindy a kecy okolo a předestřeme si lidovecký postoj jasně a zřetelně: KDU-ČSL je ve vládě a zůstane v ní za všech okolností. Babiš může podvádět a krást, ostatní vládní strany mohou podpořit zdanění (už tak nedostatečné) náhrady škody Církvi, jejíž věřící jsou jádrem voličů KDU-ČSL (tj. znovu ji i je okrást...) – a strana bude tuto vládu i dále držet u moci výměnou za pár koryt, z nichž její voliči vůbec nic nemají...

Jistě, takový postoj je pochopitelný z hlediska těch, co u daných korýtek sedí a debužírují se – tedy pokud už ztratili jakýkoliv jiný smysl života. Ale k čemu je taková strana svým voličům? A jak by pak mohl člověk být lidovcem a nestydět se za to?

Příspěvek vyšel a může být diskutován i na stránkách časopisu Duše a hvězdy...

Autor: Ignác Pospíšil | středa 30.3.2016 11:13 | karma článku: 29.64 | přečteno: 1273x

Další články blogera

Ignác Pospíšil

Lidovecké vystřízlivění

Tak je ten lidovecký rauš za námi. Po čtvrt roce nepochopitelného stavu blízkého těžké opilosti lidovci vystřízlivěli a vzpomněli si, jak se počítá do deseti. A koalici se STAN hodili do stoupy...

20.7.2017 v 7:10 | Karma článku: 23.41 | Přečteno: 1103 | Diskuse

Ignác Pospíšil

Jak migrační krize pomáhá české ekonomice

Ve světle absurdních žvástů o tom, že migrační krize přinesla do Německa hospodářský růst, je zajímavé vědět, že naproti tomu zcela reálně podpořila českou ekonomiku...

31.12.2016 v 8:47 | Karma článku: 35.85 | Přečteno: 1345 | Diskuse

Ignác Pospíšil

Lidovecká kouřová clona

Lidovci se dnes plnou vahou vložili do (koneckonců jejich ministrem vyvolaného) skandálu okolo (ne)ocenění pana Bradyho. Celá ta kouřová clona by byla k smíchu, kdyby to nebylo k pláči...

25.10.2016 v 20:51 | Karma článku: 39.71 | Přečteno: 2121 | Diskuse

Ignác Pospíšil

Berlín: Velký neúspěch velké koalice

Včerejší volby do Poslanecké sněmovny Berlína, která kombinuje pozici nejvyššího městského zastupitelstva a zemského parlamentu, skončily velkým neúspěchem velké koalice SPD a CDU...

19.9.2016 v 10:29 | Karma článku: 21.91 | Přečteno: 676 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Blanka Fay

Zavírame vlastním strachem svobodě vrátka?

Nikdy necítím spojení s vlastním češstvím víc, než když vidím záběry z Mnichova 1938, z roku 1968 nebo si vzpomenu na rok 1989 a ten pocit, že se něco asi děje.

17.11.2017 v 23:50 | Karma článku: 4.36 | Přečteno: 117 | Diskuse

Jan Dvořák

Polistopadové výdobytky bereme už jako samozřejmost, společnost se emanciovala

Nebylo od věci, že právě ve sváteční den vyrazili do ulic a na veřejná prostranství průzkumníci veřejného mínění z politické sféry.

17.11.2017 v 20:05 | Karma článku: 9.71 | Přečteno: 175 | Diskuse

Ivo Rottenberg

17. listopad roku 1989

Byl to den jako každý jiný. A přece na něj hledíme jinak, stal se z něj svátek. Tedy jak pro koho. Ten v roce 1989 by byl opět jedním z obyčejných, na který by se vzpomínalo jen pohledem na události v roce 1939.

17.11.2017 v 17:45 | Karma článku: 11.84 | Přečteno: 292 |

Josef Prouza

Listopad 1989 na vlastní oči – byl jsem, kde jste nebyli, viděl neviděné, zažil netušené

Byl jsem v ty zlomové dny tam, kam se leckdo nedostal. Den po dni. V Národním divadle při vyhlášení stávky, při zakládání OF v Činoherním klubu, denně na FAMU,DAMU, na demonstracích. A hlavně v rozhlase. To se vám tehdy děly věci!

17.11.2017 v 17:33 | Karma článku: 22.71 | Přečteno: 890 | Diskuse

Andrej Poleščuk

Takhle opravdu ne, milá EU!

Blog je reakci na článek POLITICO, který vyšel před necelým týdnem. Popisuje se v něm snaha EP o zahájení agitace v pro prospěch pro-EU tábora za peníze daňových poplatníků. Domnívám se, že to ale není správný cesta.

17.11.2017 v 17:27 | Karma článku: 27.00 | Přečteno: 1208 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.