Katoličtí voliči a Topolánkův rozvod

Se zájmem sleduji, jak v tisku probleskují zmínky o tom, že někteří členové ODS jsou nervózní z toho, že se Topolánek, kandidující v nejkatoličtějším kraji ČR, rozvádí poněkud dlouho. Co kdyby to křesťanské voliče ovlivnilo?

Myslím, že obavy členů ODS jsou trochu přehnané, protože katoličtí voliči si povětšinou už zvykli. Je to smutné, ale je to tak. A těch pár, co si ještě nezvyklo a opravdu se snaží zapojit i svoji víru do rozhodování o tom, koho volit, ti už dávno nehlasují pro strany, ale pro přijatelné jednotlivce na kandidátkách, které si vezmou jako jakž takž volitelné.

V současné době nevidím stranu, která má šanci dostat se do Parlamentu, kterou by katolík mohl bez pochybností volit. Ještě tak nejlepší je KDU-ČSL, kde se místy objevují i skupinky přijatelných kandidátů, pak někteří jednotlivci z ODS a pak ještě ojedinělejší jednotlivci z TOP 09. Vyloženě antikatolickou ČSSD katolíci volit nemohou, komunisty už vůbec ne a ani strana zelených není s katolickou vírou kompatibilní ani vzdáleně (nikoliv pro "zelenou agendu", ale pro to „ostatní“).

Je možné, že na Jižní Moravě by mohla „rodinná indispozice“ pana expremiéra přesunout pár hlasů od ODS do TOP 09, ale bude to spíše marginální skupinka voličů. O ostatních stranách nemá cenu uvažovat, nejsou ODS programově dost blízko, nebo jsou příliš malé. Samozřejmě je možné, že voliči Topolánka vykroužkují, ale moc bych tomu nevěřil, i když potěšen bych byl velmi (stejně jako u kteréhokolkiv jiného současného předsedy parlamentní strany - není mezi nimi žádný, který by si to nezasloužil).

Vzpomínám na náštěvu papeže v ČR a defilující politiky: Klaus, který má problémy s milenkami, ještě nerozvedený Topolánek s nemanželským dítětem, už rozvedený a podruhé ženatý Paroubek, neuspořádanými rodinými vztahy stižený Bursík, který má oficiální milenku a s ní nemanželské dítě… Představoval jsem si, jak krásné by bylo, kdyby papež do svého proslovu na setkání s nimi vložil alespoň krátké kázání o významu rodiny a věrnosti manželů. Samozřejmě, byl to jen nerealistický sen, sen zbožného přání, ale snil jsem ho rád.

Politik s vážnými rodinnými nesrovnalostmi pochopitelně budí nedůvěru. Katolík by měl velmi zvážit, zda mu dá hlas. A když už z nutnosti volí kandidátku, na které je, tak není od věci kroužkovat a kroužkovat. Pochopitelně ne jeho. Ale více se dnes dělat nedá. Snad jen pracovat na tom, aby v příštích volbách byl výběr lepší.

POZNÁMKA: Jde o mírně upravenou verzi mého článku vydaného v Duších a hvězdách.